слово是什么意思_слово读音|解释_слово同义词|反义词

слово

保加利亚语

词源

来自原始斯拉夫语 *slȍvo ()

发音

  • IPA(帮助)[ˈsɫɔvo]

名词

сло́во (slóvon

  1. 近义词: ду́ма (dúma)
  2. 说话
    近义词: реч (reč)
  3. 称呼
    近义词: обръще́ние (obrǎšténie)
  4. 说教
    近义词: про́повед (própoved)

变格


马其顿语

词源

源自原始斯拉夫语 *slȍvo (词语)

发音

  • IPA(帮助)[ˈsɫɔvɔ]

名词

сло́во (slóvon

  1. (古旧) 词语
    近义词: збор (zbor)
  2. (罕用) 演讲发言(尤指在仪式性场合上)
    近义词: говор (govor)беседа (beseda)
  3. (方言) 字母
    近义词: буква (bukva)
  4. (宗教) 布道讲道
    近义词: проповед (propoved)

变格


教会斯拉夫语

 
слово

其他形式

  • ⱄⰾⱁⰲⱁ (slovo)格拉哥里字母

词源

源自原始斯拉夫语 *slȍvo (词语)

名词

слово (slovon

  1. 话语
    1. 词语说话
      • Template:R:cu:zogr:
        небо ꙇ҅ земл҄ѣ прѣꙇ҅детъ · а꙼ моѣ словеса не прѣꙇ҅дѫтъ ·
        nebo ꙇ҅ zemlʹě prěꙇ҅detŭ · a꙼ moě slovesa ne prěꙇ҅dǫtŭ ·
        就算天地消逝,我的话语也永不会消失。
      • 路加福音 24:19-20,出自 Codex Assemanius, 3241900-3241920:
        ꙇ́же бъис꙯ мѫжь пррок꙯ · силенъ дѣломъ и́ словомъ ·
        ꙇ́že bŭis꙯ mǫžĭ prrok꙯ · silenŭ dělomŭ í slovomŭ ·
        他是个先知,在神和众百姓面前,说话行事都有大能。
    2. 语言方面的才能
    3. 教诲教导
      • 马太福音 7:26,出自 Codex Marianus:
        и вьсѣкъ слꙑшѧи словеса моѣ си и не творѧи ихъ · оуподобитъ сѧ мѫжѫ боуѭ̑ · ꙇже созъда своѭ храминѫ на пѣсъцѣ ·
        i vĭsěkŭ slyšęi slovesa moě si i ne tvoręi ixŭ · upodobitŭ sę mǫžǫ bujǫ̑ · ꙇže sozŭda svojǫ xraminǫ na pěsŭcě ·
        凡听见我这不去行的,好比一个无知的人,把房子盖在沙土上。
      • 约翰福音 6:60,出自 Codex Marianus, 4066010:
        жестоко естъ слово се кто можетъ его слꙋшати ·
        žestoko estŭ slovo se kto možetŭ ego slušati ·
        甚难,谁能听呢。
    4. 消息音讯流言
      • Template:R:cu:zogr:
        Ѡнъ же шьдъ начѧтъ проповѣдати много · ꙇ҅ проносити слово ·
        Onŭ že šĭdŭ načętŭ propovědati mnogo · ꙇ҅ pronositi slovo ·
        相反,他走后四处随意散播这消息
      • Template:R:cu:zogr:
        ꙇ҅ изиде слово се по всеі ꙇ҅юдеі о н҄емь ·
        ꙇ҅ izide slovo se po vsei ꙇ҅judei o nʹemĭ ·
        他的消息传遍了犹太全境。
    5. (基督教) 逻各斯
      • 11世纪早期Codex Assemanius,约翰福音 1:1:
        Исконі бѣ слово [и] слово бѣ ꙋ́ б꙯а · и б꙯ъ бѣ слово ·
        Iskoni bě slovo [i] slovo bě ú b꙯a · i b꙯ŭ bě slovo ·
        太初有与神同在,就是神。
    6. 命令指令
    7. 承诺誓言
    8. 名称称呼
    9. (古东教会斯拉夫语, 语义借自希腊语) 神谕
      • 1581年,《奥斯特洛圣经》,出埃及记 28.15:
        И҆ да сътвори́ши сло́во сꙋ́дное, дѣ́ло пестрѧ́щаго […]
        I҆ da sŭtvoríši slóvo súdnoe, dě́lo pestrę́štago […]
        你要用巧匠的手工,作一个决断的胸牌[…]
    10. (晚期教会斯拉夫语) 演讲演说
  2. 书面文本文字
    1. 说教布道
    2. 经文或对其的引文
  3. 心智情理
    1. 理由原因
      • Template:R:cu:supr:
        чꙿто ѥ слово · что꙯ коварь҆ство · чꙿто ѥ҆ мꙑсль сьнитию̑ ѥ҅го · ѥ҅же въ а҅дъ ·
        čꙿto je slovo · čto꙯ kovarĭ҆stvo · čꙿto je҆ myslĭ sĭnitijȗ je҅go · je҅že vŭ a҅dŭ ·
        他坠入地狱的背后有什么原因,有什么诡计,又有什么想法呢?
    2. (语义借自希腊语) 理性
    3. (语义借自希腊语) 计算报账
    4. (语义借自希腊语) 意思含义
    5. (语义借自希腊语) 方式类型要素
    6. (语义借自希伯来语) 事情

变格

衍生词汇

  • баснословити (basnosloviti)
  • баснословиѥ (basnoslovije)
  • бесловесьнъ (beslovesĭnŭ)
  • бесловиѥ (beslovije)
  • бесловьнъ (beslovĭnŭ)
  • благословити (blagosloviti)
  • благословьнъ (blagoslovĭnŭ)
  • блѧдословити (blędosloviti)
  • богословиѥ (bogoslovije)
  • богословьць (bogoslovĭcĭ)
  • боуѥсловити (bujesloviti)
  • боуѥсловиѥ (bujeslovije)
  • двословивъ (dvoslovivŭ)
  • двословиѥ (dvoslovije)
  • дръзословити (drŭzosloviti)
  • дръзословиѥ (drŭzoslovije)
  • звѣздословити (zvězdosloviti)
  • звѣздословиѥ (zvězdoslovije)
  • звѣздословьць (zvězdoslovĭcĭ)
  • злословити (zlosloviti)
  • злословиѥ (zloslovije)
  • инословиѥ (inoslovije)
  • лъжесловити (lŭžesloviti)
  • лъжесловиѥ (lŭžeslovije)
  • лъжесловьць (lŭžeslovĭcĭ)
  • многословити (mnogosloviti)
  • многословиѥ (mnogoslovije)
  • многословьнъ (mnogoslovĭnŭ)
  • несловесьнъ (neslovesĭnŭ)
  • пословица (poslovica)
  • праздьнословити (prazdĭnosloviti)
  • праздьнословиѥ (prazdĭnoslovije)
  • прьвословесьнъ (prĭvoslovesĭnŭ)
  • сладъкословьць (sladŭkoslovĭcĭ)
  • словесьнъ (slovesĭnŭ)
  • словьнъ (slovĭnŭ)
  • словѣнинъ (slověninŭ)
  • смѣхословити (směxosloviti)
  • смѣхословиѥ (směxoslovije)
  • смѣхословьць (směxoslovĭcĭ)
  • соуѥсловиѥ (sujeslovije)
  • соуѥсловьць (sujeslovĭcĭ)

相关词汇

参考资料

  • Miklosich, Franz (1850) Lexicon linguae Slovenicae. Veteris dialecti[1], Vienna
  • Template:R:cu:SS
  • Template:R:cu:SJS
  • Derksen, Rick (2008) Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon (Leiden Indo-European Etymological Dictionary Series; 4), Leiden, Boston: Brill, ISBN 978 90 04 15504 6
  • Template:R:sla:Halla-aho 2006
  • Бояджиев, Андрей (2016) Старобългарска читанка[2], София

古东斯拉夫语

词源

源自原始斯拉夫语 *slȍvo。与教会斯拉夫语 слово (slovo)古波兰语 słowo等同源。

发音

  • (约西元9世纪) IPA(帮助)/ˈslɔʋɔ/
  • (约西元11世纪) IPA(帮助)/ˈslɔʋɔ/
  • (约西元13世纪) IPA(帮助)/ˈslɔʋɔ/
  • 断字:сло‧во

名词

слово (slovon(指小词 словесьце,关系形容词 словесьнꙑи

  1. 词语
    • Template:RQ:orv:IS2

变格

派生语汇

  • 古卢森尼亚语: слово (slovo)
  • 俄语: сло́во (slóvo)

参考资料


俄语

词源

继承自古东斯拉夫语 слово (slovo),源自原始斯拉夫语 *slȍvo (词语)

发音

  • IPA(帮助)[ˈslovə]

名词

сло́во (slóvon inan(属格 сло́ва,主格复数 слова́,属格复数 слов关系形容词 слове́сный指小词 слове́чко словцо́

  1. 词语用语话语
    гру́бое сло́воgrúboje slóvo刻薄的
    устаре́вшее сло́воustarévšeje slóvo弃用的词汇
  2. 演讲发言
  3. 承诺
    наруша́ть сло́воnarušátʹ slóvo

变格

上义词

衍生词汇

  • вво́дное сло́во n (vvódnoje slóvo)
  • игра́ сло́в f (igrá slóv)
  • ины́ми слова́ми (inými slovámi)
  • не по слова́м су́дят, а по дела́м (ne po slovám súdjat, a po delám)
  • свобо́да сло́ва f (svobóda slóva)
  • сло́во в сло́во (slóvo v slóvo)
  • словое́рс m (slovojérs)

相关词汇

形容词及副词
名词
动词
其他

延伸阅读

  • Template:R:ru:BTS

塞尔维亚-克罗地亚语

词源

源自原始斯拉夫语 *slȍvo (词语)

发音

  • IPA(帮助)/slôʋo/
  • 断字:сло‧во

名词

сло̏во n(拉丁字母拼法 slȍvo

  1. 字母
  2. (比喻) speechsermon
  3. (弃用) 词语

变格

参考资料

  • 参见《Hrvatski jezični portal》中有关“слово”的内容

乌克兰语

词源

源自原始斯拉夫语 *slȍvo (word)

发音

  • IPA(帮助)[ˈsɫɔwɔ]

名词

сло́во (slóvon inan(属格 сло́ва,主格复数 слова́,属格复数 слів,相关形容词 слове́сний,指小词 слове́чко слівце́

  1. 词语
  2. 话语
  3. 演讲发言
  4. 用语
  5. 一种文学体裁
  6. 承诺

变格

近义词

相关词汇

动词
  • ословити (oslovyty)
  • условити (uslovyty)
名词
  • вислів (vysliv)
  • висловлення (vyslovlennja)
  • висловлювання (vyslovljuvannja)
  • дослівник (doslivnyk)
  • засловина (zaslovyna)
  • засловок (zaslovok)
  • ословлення (oslovlennja)
  • передслово (peredslovo)
  • послів'є (poslivʺje)
  • пословиця (poslovycja)
  • пословник (poslovnyk)
  • прислівка (pryslivka)
  • прислі́вник (pryslívnyk)
  • прислів'я (pryslivʺja)
  • слівце (slivce)
  • словар (slovar)
  • словенько (slovenʹko)
  • словеса (slovesa)
  • словесність (slovesnistʹ)
  • словесник (slovesnyk)
  • словечко (slovečko)
  • словини (slovyny)
  • словинка (slovynka)
  • словни́к (slovnýk)
  • словникар (slovnykar)
  • словникарство (slovnykarstvo)
  • словниця (slovnycja)
  • словонько (slovonʹko)
  • словце (slovce)
  • услів'є (uslivʺje)
  • услова (uslova)
  • условина (uslovyna)
  • услово (uslovo)
形容词
  • безслівний (bezslivnyj)
  • безсловесний (bezslovesnyj)
  • дослівний (doslivnyj)
  • невисловний (nevyslovnyj)
  • послівний (poslivnyj)
  • словарний (slovarnyj)
  • словесний (slovesnyj)
  • словний (slovnyj)
  • условний (uslovnyj)
副词

参考资料